Týnský chrám
Jedním z nejvýznamnějších pražských sakrálních staveb je gotický trojlodní kostel Panny Marie před Týnem. Se svými dvěma vysokými věžemi v průčelí je jednou ze základních dominant historického jádra města.
Původně románský, poté raně gotický kostel byl radikálně přestavěn v poslední třetině 14. a na počátku 15. století. Vrchní část věží a výrazný průčelní štít mezi nimi ozdobený jehlanci a korunovaný gotickým kamenným křížem byly dokončeny až v druhé polovině 15. a počátkem 16. století. Výška věží, z nichž jižní je viditelně širší, je 80 m. Jsou tak po věžích svatovítských nejvyšší v Praze.
Stejně jako mnoho jiných pražských věží, ani ty týnské se nevyhnuly zásahu blesku. Ten udeřil do severní věže 29. července 1819 v půl páté odpoledne. Chytilo i osm věžiček okolo krovu a oheň se dostal až ke zvonu, který jím byl zničen. Věž byla provizorně opravena v roce 1825, ve své vrchní části až o deset let později.
Vinou požáru a válečných rekvizic visí ve věžích pouze dva zvony. V jižní, královna mezi pražskými zvony, zvon jménem Marie, mistrovské dílo kovolijce Tomáše Jaroše z roku 1553 o váze 6 450 kg. Severní věž se dočkala zvonu, zasvěceného Pietě a sv. Anežce České v roce 1992. Odlit byl v rodinné dílně Manoušků na Zbraslavi a váží 960 kg.
Cesta nahoru do věží vyžaduje odvahu. Vede jižní věží po stu osmdesáti devíti schodech, v první polovině točitých kamenných, dále dřevěných. Ještě výše je možné se dostat po žebříku. Do severní věže se dá vstoupit přejitím kamenné pavlače mezi věžemi. Odtud je nádherný výhled nejen do prostoru Staroměstského náměstí. Navíc je možno obdivovat mnoho architektonických a výtvarných detailů věží, ze zdola málo patrných.
