Karlovo náměstí sever
Největší pražské náměstí a jedno z největších náměstí v Evropě s rozlohou 80 550 m2.
Administrativně spadá pod Prahu 2, historicky pak do čtvrti Nové Město.
Dlouhou dobu neslo název Dobytčí trh, protože se zde obchodovalo s dobytkem podobně jako na Václavském náměstí, ale na Václavské náměstí se obchodovalo s koňmi tudíž původní název Václavského náměstí byl Koňský trh.
Nové Město založil Karel IV. r. 1348.
Současný název, po Karlu IV., má až od roku 1848, do této bylo nazýváno Dobytčí trh. Karlovým náměstím bylo pojmenováno k poctě svého zakladatele u příležitosti oslav pětistého výročí založení Nového Města.
Je téměř obdélníkového tvaru o přibližných rozměrech 130 × 510 m, většinu jeho plochy tvoří park (od 60. let 19. století, v roce 1884 jeho podobu určil významný český zahradní architekt František Josef Thomayer-park okolo Libeňského zámku, část Letenských sadů nebo Thomayerovy sady).
Náměstí uprostřed protíná ulice Ječná, kudy vede tramvajová a automobilová doprava. Tramvajová doprava zde existuje od konce 19.stol. po zrušení tramvajové trati na Václavském náměstí se hlavní uzel tramvajové trati přesunul právě sem na Karlovo náměstí.
Pomník Elišky Krásnohorské
Mramorová socha v životní velikosti (bílý mramor) od Karly Vobišové z roku 1931. Figura v rukou svitek papírů. Pomník je vytesán z jediného bloku bílého rumunského mramoru
Eliška Krásnohorská, vlastním jménem Alžběta Pechová, (18. listopadu 1847, Praha - 26. listopadu 1926, Praha) byla česká básnířka, libretistka- napsala známé libreto Hubička k opeře Bedřicha Smetany, spisovatelka a překladatelka. Zabývala se emancipačním hnutím, byla členkou Ženského výrobního spolku českého, který založila Karolina Světlá, a byla redaktorkou Ženských listů.
Její texty byly předneseny i při odhalení blízkých pomníků Karoliny Světlé a Vítězslava Hálka. O zbudování pomníku Elišky Krásnohorské se zasloužil Ženský výrobní spolek český, který od r. 1896 sídlil ve vlastním domě v Resslově ulici č. 1940-II.
E. Krásnohorská je pohřbena v Praze na Olšanech.
Pomník Elišky Krásnohorské je kulturní památka České republiky.
České vysoké učení technické v Praze (ČVUT)
Největší a nejstarší technická vysoká škola v Evropě. V r. 2014 bylo vyhlášeno nejlepší technickou univerzitou v ČR. Nyní má ČVUT 8 fakult (stavební, strojní, elektrotechnická, jaderná a fyzikálně inženýrská, architektury, dopravní, biomedicínského inženýrství, informačních technologií) a cca 21 000 studentů.
Univerzita byla založena r. 1707 dekretem Josefa I. Z počátku na ní studovalo pouze 12 studentů. Počet studentů se rozšiřoval. r. 1939 univerzita byla zavřena důvodem byla II. světová válka a demonstrace studentů. 6 let poté se učení vzpamatovávalo. Za doby vlády komunismu se učení ještě nekolikrát přeorganizovalo. Vyučoval se zde např. marxismus-leninismus nebo branná výchova.
Samotná budova byla vystavena roku 1869 architekt Ignác Ullman novorenesance.
Bylo založeno z iniciativy Josefa Christiana Willenberga na základě zakládací listiny císaře Josefa I.
Významné osobosti, které zde působili např. Christian Doppler- profesor matematiky, František Křižík- vynalezl obloukovou lampu, Josef Zítek- architekt mlýnská kolonáda v Karlových Vrarech, Rudolfinum, Antonín Engel- architekt- Podolská vodárna
Černý pivovar
funkcionalistický dům zvaný podle svého předchůdce Černý pivovar, který dostal své jméno ani ne tak proto, že by se zde vařilo černé pivo, jako spíše podle načernalé barvy fasády onoho domu. Dodnes ho upomíná domovní znamení ve formě reliéfu lva a nápisu ČERNÝ PIVOVAR.
Památný Strom- Platan Javorolistý
Tento platan zde byl vysazen zřejmě v “Předthomayerovském období”- je jediným zachovalým stromem před thomayerovským obdobím. (byl zřejmě vysazen ještě před vznikem zdejšího parku, tedy před rokem 1876.) Není významný jen stářím ale také pro svůj nezvyklý vzhled a rozložení větví. Jepovažován za nejznámější pražský památný strom.
Tehdejší podobu tohoto parku navrhl Bedřich Wünscher, hned v letech 1884 až 1885 došlo k úpravám podle plánů Františka Thomayera. První stromy zde však již počátkem 19. století nachává vysadit purkrabí Karel Chotek.
Významnými daty byly pro tento platan také roky 1998 a 2013. V říjnu roku 1998 byl totiž strom prohlášen památným, v roce 2013 bylo kolem stromu vybudováno oplocení a získal „reklamní“ ceduličku. A když už jsme u těch čísel, tak obvod kmene u země je téměř osm metrů, výška stromu je přibližně 17 m a odhadované stáří maximálně 160 až 170 let.
Platan ve skladbě parku zastupuje dřeviny cizokrajné. Tento strom totiž původně pochází ze západní Asie i jihovýchodní Evropy a vždy byl velmi oblíbený zejména ve Středomoří. Ve městech se vysazuje proto, že dokáže dobře snášet znečištěné ovzduší. Navíc se jedná o strom proslavený mnohými pověstmi a bájemi. Vždyť ve stínu platanu prý bohyně Európé podlehla Diovi a sé doupě má v jeho kořenech bájná Hydra (napůl žena, napůl had)- Hydra je ve jméně nejdelšího souhvězdí. V literatuře je hydra synonymem obludnosti, nestvůrnosti (hydra války, hydra fašismu), proti které se postavit je nekonečný zápas.
O tomto stromu se také říká, že rozšiřuje úhly pohledu a naše vědomí. Platan na Karlově náměstí v Praze údajně dokonce roste na zvláštním energetickém místě, které znal už císař Karel IV.
Fakultní poliklinika
“Kachlíkárna”
Jedná se o funkcionalistickou budovu polikliniky a bývalý internát zdravotní školy. V roce 1937 byla zbourána původní zástavba.
Plány pro ošetřovatelskou školu zhotovil architekt F. Fencl a pro českou polikliniku (dvorní křídla) je zhotovil architekt V. Kerhart. V současné době jsou v budově Fakultní polikliniky umístěna ambulantní, resp. diagnostická a terapeutická pracoviště jednotlivých klinik a další specializovaná pracoviště VFN (např. Centrum preventivní kardiologie III. interní kliniky, Centrum léčby závislosti na tabáku, Centrum pro léčbu demyelinizačních onemocnění Neurologické kliniky, Centrální odběry ÚLBLD, laboratoře KIA, denní stacionáře apod.).
Kašna se sochou sv. Josefa s Ježíškem
Je součástí díla významného barokního sochaře a řezbáře Matěje Václava Jäckela ze 17.stol.
Od března do listopadu roku 1680 byla pražská města postižena velkou morovou epidemií. V době
epidemie zemřelo asi 6000 lidí. Morové sloupy stavěla jednotlivá města jako poděkování za to, že nemoc již odezněla.
Na sloupu je umístěno sousoší se sv. Josefem s Ježíškem a se čtyřmi andílky. Sv. Josef je zpodobněn v mladém věku s nakročenou pravou nohou oblečen v dlouhém bohatě modelovaném plášti. V pravé ruce drží kovovou pozlacenou lilii jako symbol čistoty.
Základy kašny vyzdil stavitel Jan Šimon Pánek mladší, také sestavil sloup uprostřed kašny. Kamenické práce prováděl Jan Jáchym Bureš.
Novoměstská radnice
Gotická budova radnice se nachází na rohu Vodičkovy ulice a severního průčelí Karlova náměstí v Praze 2.
Patří k nejvýznamnějším gotickým stavbám na Novém Městě pražském, jež byly vybudovány v době panování Karla IV.
Je jednou z mnoha národních kulturních památek v Praze.
Novoměstskou radnici tvoří několik budov a jejich výstavba probíhala postupně, po etapách. Nejstarší část stavby je východní křídlo (Vodičkova ulice), jeho stavba probíhala v letech 1377–1398.
Dominanta Novoměstské radnice, radniční věž, byla založena roku 1451 a je umístěna v jihovýchodním rohu (tvoří roh Vodičkovy ulice a Karlova náměstí). Stavba věže probíhala v letech 1452–1456. Vysoká je 70 metrů a na její vrchol vede 212 schodů. Má šest podlaží. Přízemí věže sloužilo jako věznice. Z věže je překrásná vyhlídka na Nové Město a na Karlovo náměstí, které je největším náměstím v Praze.
V prvním patře je umístěna gotická, později barokně upravená kaple Nanebevzetí Panny Marie a svatého Václava. Kaple sloužila také jako poslední útočiště odsouzeným na smrt. Na stěně je freska s námětem Práva a Spravedlnosti.
Střecha a ochoz věže jsou z let 1722–1725. V letech 1520–1526 bylo Benediktem Riedem renesančně upraveno jižní křídlo a hlavní průčelí (tuto podobu s vysokými štíty má průčelí dnes).
Asi největší proslulost si získala 30. července 1419, kdy zde proběhla první pražská defenestrace – stoupenci husitů pod vedením kazatele J. Želivského dožadující se propuštění svých kolegů byli osazenstvem radnice vyprovokováni, vtrhli dovnitř a vyházeli z oken purkmistra a dva konšely spolu s několika měšťany. Počátek husitských válek, které skončily bitvou u Lipan 1434.
Novoměstské radnice se stal sídlem zemského trestního soudu a byla rozšířena i původní radniční věznice, které se začalo říkat Pražská bastila.
Zdejší vězení okusil i chodský vůdce Jan Sladký Kozina, v roce 1848 účastníci revoluce a v roce 1894 zde proběhl proces, v němž byli odsouzeni příslušníci pokrokářské mládeže sdružení v Omladině, např. Alois Rašín či Stanislav Kostka Neumann.
Úsměvnou zajímavostí a pozůstatkem radniční vězeňské historie je pojmenování dvou místností v přízemí radnice, které se nazývají podle svých prvních vězňů Polévka a Jelito.
Z boku radnice je ve zdi upevněno kovové měřítko tzv. ETALON s vysvětlující kovovou deskou s textem: „Etalon (bývalá mírná míra) pražského lokte, zvaného též český, jenž byl stanoven za krále Přemysla Otakara II. v roce 1268, měří 591,4 mm. Zde si mohli kupci cejchovat (dříve cimentovat) své dřevěné lokte. Byl zde zazděn proto, „aby každý, maje k tomu přístup volný, jistou míru toho lokte pražského sobě vzíti mohl“.
Výstavy, expozice a akce pořádané na Novoměstské radnici:
1.4.2011 - 31.12.2016: Neviditelná výstava
Braunův dům U Kamenného stolu
„Braunův dům "U kamenného stolu" později "Salmovský".
Stojí na místě gotického domu, později renesančně a barokně přestavěného. Dnešní podoba je klasicistní, pochází z přestavby z roku 1820. Roku 1714 dům koupil barokní sochař Matyáš Bernard Braun, aby si zde zřídil sochařskou dílnu, tehdy největší v Praze. Matyáš Bernard Braun, zde 15.února 1738 zemřel“.
Matyáš Bernard Braun- sochy na Kuksu (Ctnosti a neřesti),sochy na Karlově mostě- socha sv. Ludmily, Černínský palác, Královská zahrada
V 60. letech 18. století byl dům pozdně barokně přestavěn J. J. Wichrem. Později v domě sídlil mimo jiné ústav pro hluchoněmé chlapce.
Pomník Vítězslava Hálka
Pochází z r. 1882 novorenesanční pomník. Pomník spisovateli Vítězslavu Hálkovi dala roku 1882 zhotovit Umělecká beseda- spolek.
Místo v severní části Karlova náměstí, poblíž Novoměstské radnice, poskytla Městská rada královského hlavního města Prahy zdarma a na postavení pomníku byla uspořádána veřejná sbírka.
Autorem básníkovy busty je Bohuslav Schnirch
Pomník je kulturní památka České republiky
Vítězslav Hálek patřil mezi zakladatele Umělecké besedy a byl předsedou jejího literárního odboru
Pomník tvoří prostá kaplička z pískovce, bronzová busta Hálka po stranách jsou kamenná odpočívadla, která jsou zakončena sfingami. Dále zde můžeme vidět masky komedie a tragédie. Původně měl být pomník umístěn v městských sadech u Hlavního nádraží neboť se Hálek zasloužil o jejich vybudování. Poté měl být umístěn na Letné ale díky protestům byl umístěn právě zde.
Vítězslav Hálek
Byl český básník, prozaik, dramatik, literární kritik a publicista, představitel májovců (a českých básníků a prozaiků druhé poloviny 19. stol., snažili zachytit skutečnost, tak jak jí v okolním světě viděli, a to i s jejími negativními rysy.). Bývá spolu s Janem Nerudou označován za zakladatele moderní české poezie. Nejznámější díla král Vukašín, Večerní písně.
Budova soudu
Dominantou severní strany náměstí je monumentální pseudoklasicistní budova bývalého c. k. trestního soudu a objekt plní obdobnou funkci dodnes, neboť v něm sídlí Městský soud v Praze a Obvodní soud pro Prahu 4.
„V tomto domě který stával na tomto místě, žil a bádal před uveřejněním svého světoznámého principu (1842), na němž buduje dnešní astrofysika, věhlasný učenec Kristian Doppler profesor mathematiky a praktické geometrie na technice v Praze. Narodil se roku 1803 v Solnohradě. Zemřel r.1854 v Benátkách“.
Kino Mat
“Nejmenší kino v Čr”
Kinosál je pro pouhých 46 diváků. Provoz zahájen v květnu 1995.
