Kongersový palác
Původně Palác kultury. Funkcionalistická budova. Ke slavnostnímu otevření došlo za účasti prezidenta ČSSR Gustáva Husáka. Budova byla v roce 1995 přejmenována na Kongresové centrum. Kongresový sál, pojme asi 3000 lidí. V roce 2002 zde proběhlo zasedání NATO.
Nuselský most
výška 42m. Most Klementa Gotwalda. Vede zde Magistrála. Most byl dostaven v 2.pol. 20.stol. V roce 2000 získal Nuselský most ocenění Stavba století v kategorii Dopravní stavby. Přezdívá se mu most sebevrahů.
Vyšehrad
Pevnost a hradiště nad pravým břehem Vltavy v nadmořské výšce kolem 230m n m . Vyšehrad se rozkládá něco málo přes 3 km jihovýchodně od Pražského hradu. Vyšehradský areál je národní kulturní památkou.
Váže se k němu řada pověstí z počátků českých dějin, které ve svém díle Staré pověsti české zpracoval šeský spisovatel Alois Jirásek.
Podle pověsti založil Vyšehrad kníže Krok, když nechal hledat bezpečnější místo pro nové knížecí sídlo. Po Krokově smrti převzala vládu Libuše, který věštila budoucí slávu Prahy a spolu s ní pak na Vyšehradě vládl Přemysl Oráč.
Další pověst zase vypráví o Horymírovi, který byl na Vyšehradě vězněn a před svou smrtí unikl na věrném koni Šemíkovi, který s ním přeskočil hradby- Horymír přežil ale Šemík ne, má pomník v Neumětelích poblíž tvrze Horymíra. Kníže Krok prý Vyšehrad založil asi tak kolem roku 453, podle Václava Hájka z Libočan- kronika česká kolem roku 650. Skutečnost je ale poněkud jiná.
Vyšehrad vznikl jako opevněné hradiště někdy v 10. století. Prvním dokladem o existenci vyšehradského hradiště jsou přemyslovské denáry Boleslava II., ražené ve zdejší mincovně v polovině 10. století. Vratislav II., který byl roku 1085 jmenován českým a polským králem si vybral za svou rezidenci právě Vyšehrad.
Význam Vyšehradu pozvedl Karel IV. Přestavěl Vyšehrad v kamennou pevnost, připojil jej hradbami k Novému Městu Pražskému- založeno 1348 za vlády Karla IV., vystavěl gotický královský palác, kapitulní chrám, mohutnou bránu zvanou Špička.
1. Táborská brána
První vstupní branou do pevnosti Vyšehrad. Tato brána bývala prvním bodem obrany zachycující útok nepřátel ze strany Pankráce. Tato ranně barokní brána byla postavena roku 1655 při přestavbě Vyšehradu na Barokní pevnost. Název dostala podle silnice vedoucí z města Tábor do Prahy.
Byla to čistě obranná budova (čtyři střílny, měly umožnit komfortní útok na případné obléhající).
Byly zde tři místnosti. Strážnice pro službu konajícího důstojníka, další pro obsluhu padací mříže a úzká chodba pro střelce. Uprostřed průchodu ve stěnách a ve stropě se nalézají spáry, kterými byla spouštěna padací mříž neboli hřeben.
2. Zbytky gotické brány Špičky
Mohutná brána Špička s devíti věžičkami. Gotická průjezdná brána vystavěna jako předhradí v době vlády Karla IV. V polovině 17. století byla zbořena a zbyl z ní pouze základ pravého pilíře. Dnes je možné vidět, jak Špička vypadala na Petříně. Vedle rozhledny stojí zrcadlové bludiště. Budova je právě postavena podle brány Špička. Další možnost je navštívit muzeum hlavního města Prahy a prohlédnout si maketu brány, kterou zde vystavují.
3. Jedličkův ústav
Klasicistní budova, slouží postiženým dětem.
4. Dům Popelky Biliánové
Spisovatelka, stala se známou díky sbírce legend "Z tajů pražských pověstí”
5. Leopoldova brána
je nejkrásnější dochovanou barokní branou z vyšehradského resp. pražského opevnění. Byla postavena mezi léty 1653 až 1672 zřejmě podle návrhu významného architekta Carla Lurag. Brána je zdobena sloupy a štítem se znaky, jejichž autorem je Giovanni Battista Allio.
Brána je zdobena štítem s římsami, které nesou kamenické artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce. Na vrcholu je možné vidět orlici. Před vstupem je umístěna posuvná mříž na kolečkách, která se na noc zavírala a zamykala.
Jméno tato brána získala podle tehdy vládnoucího českého a uherského krále a císaře Leopolda.
Brána je zdobena štítem s římsami, které nesou kamenické artefakty v podobě dvou ležících lvů a třemi erby z pískovce. Na vrcholu je možné vidět orlici. Před vstupem je umístěna posuvná mříž na kolečkách, která se na noc zavírala a zamykala.
Jméno tato brána získala podle tehdy vládnoucího českého a uherského krále a císaře Leopolda.
6. Rotunda sv. Martina
nejstarší dochovanou rotundou na území Prahy. Její vznik je datován do poslední třetiny 11. stol. za vlády krále Vratislava II. Po vítězství husitů nad císařem Zikmundem v roce 1420 byly všechny církevní stavby na Vyšehradě zbourány. Uchoval se jen kapitulní chrám sv. Petra a Pavla a tato rotunda.
Za bombardování Prahy Prusy r. 1757 byla její stavba těžce poškozena v této souvislosti byla do zdi zazděna jedna z pruských dělových koulí, která je zde dodnes. V období 30-ti leté války (1618-1648) byla využívaná jako např. skladiště střelného prachu.
Nyní slouží k církevním účelům a je využívaná vyšehradskou kapitulou-
7. Boží muka
Morový sloup
8. Barokní kaple P. Marie Šancovské
Původně určena pro sochu P. Marie Loretánské (Šancovní).
9. Nové děkanství
Umístěno úřední sídlo Vyšehradské kapituly- dal založit první český král Vratislav. Měla to být církevní instituce, zcela nezávislá na pražském biskupství. Novogotická stavba vybudovaná na konci 19.stol. prostorách Nového děkanství je umístěna stálá expozice dějin Vyšehradu a kapitulní knihovna.
10. Čertův sloup
Byl na Vyšehrad umístěn v roce 1888. Čertův sloup představuje několik kamenných sloupů, o kterých se dle pověsti traduje, že je na Vyšehrad donesl sám čert. Pověst vypráví, pekelník uzavřel sázku s místním knězem, že donese na Vyšehrad z chrámu sv. Petra v Římě sloup dříve, než kněz doslouží mši. Kněz však sázku vyhrál a vzteklý čert upustil sloup nad vyšehradským chrámem.
11, Sousoší - J. V. Myslbek
J. V. Myslbek, čtyři sousoší původně vytvořena pro Palackého most v letech1889 - 1897. Po náletu v r.1945 přenesena na Vyšehrad .
Ctirad a Šárka- postavy z Dívčích válek, Ctirada a Šárku. Pověst praví, že Ctirad našel jednou v lese svázanou Šárku. Byla to past od lstivě Vlasty, která Ctirada nenáviděla. Vypuknuly dívčí války, kdy dívky a ženy pobily Ctiradovi vojáky a Ctirada odvlekly na Děvín, kde jej umučily.
Libuše a Přemysl- Toto sousoší vyobrazuje kněžnu Libuši a jejího manžela Přemysla Oráče, který je považován za zakladatele dynastie Přemyslovců.
Lumír a Píseň- Lumír byl slovanský pěvec, který se proslavil díky svému hudebnímu nadání. Po ukončení dívčích válek odmítl zazpívat vítězným mužům oslavnou píseň. Namísto toho zazpíval o slavném Vyšehradu, nad kterým se vznáší duše kněžny Libuše, poté zlomil svůj nástroj a navždy opustil Vyšehrad.
Záboj a Slavoj- Oba muži byli slovanští bojovníci, kteří společně se svými vojsky vyrazili proti nepřátelskému Luďkovi. Společnými silami nepřítele porazili, a pronásledovali je až k Alpám, kde převážnou část vojsk zajali.
12. Portál z barokní zbrojnice
Stávala od 17. stol. rozsáhlá budova vyšehradské zbrojnice. Na jejím vzniku se měli podílet italští stavitelé S.Bossi a C.Lurago. Zbrojnice v 1. pol. 20. stol. vyhořela a bylo rozhodnuto o její demolici. Z budovy zbyly dva kamenné portály, které byly zasazeny do ohradní zdi tehdy nově vytvořeného parku.
13. bazilika sv. Petra a Pavla- kapitulní chrám
Prožil od svého založení (kolem r. 1070) knížetem Vratislavem II. mnoho přestaveb. Poslední podoba je novogotická, prováděl jí od roku 1885 architekt Josef Mocker, věže kostela projektoval architekt František Mikš, který také úpravu kostela v roce 1903 dokončil.
J. Mocker navrhl i většinu vnitřního zařízení kostela. Na průčelí chrámu je pamětní deska, která připomíná pokřtění 14 českých knížat v Řezně roku 845. Interiér chrámu je tedy bohatě zdoben ornamentální a figurální secesní nástěnnou malbou.
Při archeologickém výzkumu zde byla nalezena malba Panny Marie s Ježíškem v náručí z doby Karla IV. Královská hrobka, kde byl pohřben Vratislav II a další členové královského hrobu nebyla při archeologickém výzkumu nalezena. Na místo toho je v chrámu vystavována domnělá lopatka sv. Valentýna, kterou měl přivézt do Prahy sám Karel IV.-> proto toto místo na Valentýna navštěvují zamilovaní
15 zvonů nové zvonkohry – z repertoáru např. Čechy krásné, čechy mé či ústřední melodii Vltavy. je zpřístupněna stálá expozice pocházející ze sbírek Vyšehradské kapituly a Národního muzea.
14. Slavín
Od 19. století pohřebiště nejvýznamnějších českých osobností. Nalézá se zde společná hrobka nejvýznamnějších národních osobností – Slavín. Hřbitov byl na tomto místě již ve 13. století, přebudován na národní pohřebiště byl v roce 1869. V letech 1889 - 1893 byla podle projektu Antonína Wiehla postavena společná hrobka pro nejvýznamnější osobnosti české kultury, umění, vědy a techniky Slavín (Wiehl je též autorem novorenesančních arkád).
Na vrcholu hrobky spatřujeme sarkofág (rakev) se sochou okřídleného Genia vlasti, po stranách hrobky stojí sochy Vlasti jásající a Vlasti truchlící. Na sarkofágu je umístěn bronzový kříž od sochaře V. Levého.
Proměnu hřbitova v „národní pohřebiště“ navrhl František Ladislav Rieger a zasloužil se o ni zejména Václav Štulc. Ve Slavíně byl jako první pohřben roku 1901 spisovatel Julius Zeyer- Rabuz a Mahulena.
Hudebníci- B. Smetana (Prodaná nevěsta, Hubička, Má vlast), A. Dvořák(Rusalka, Čert a Káča, Polednice) Z. Fibich (Poem, Othello)
Zpěváci- E. Destinová, W. Matuška ( Jo třešně zrály, Sbohem lásko, do Věží - pro noc na Karlštejně)
sochař- J.V. Myslbek (jezdecké sousoši na Václaváku)
Malíři- Karel Purkyně, Mikoláš Aleě, Alfons Mucha (slovanské epopeje)
Spisovatelé- K.Čapek, J. Neruda(písně kosmické, Balady a romance), V. Nezval , K.H.Mácha (Máj), B.Němcová
Herci- V.Burian
Vědci- J.E.Purkyně pojmenována po něm pedagogická fakulta v ÚSTÍ, Heyrovský- nobelova cena za chemii, F.Křižík- oblouková lampa
Architekti- Gočár- kubista, dům u černé matky boží, gympl J.K.Tyla v Hradci
Sportvoci- Bican- Slávista
Milada Horáková- politička
15. Cihelná brána
Empírová Cihelná brána, zvaná také Nová či Chotkova brána, je součástí vyšehradského opevnění. Umožňoval přístup na Vyšehrad z Nového Měst. Dal ji postavit pražský místodržící Karel Chotek v souvislosti s vybudováním nové komunikace. Od podzimu 2014 je v Cihelné bráně nová stálá expozice VYŠEHRAD V DĚJINÁCH PREŽSKÉHO OPEVNĚNÍ
16. Gorlice
Největší podzemní prostor Vyšehradu vznikl jako součást barokního opevnění. Sál o rozloze 330 m2 a výšce 13 m měl původně sloužit jako shromaždiště vojska, sklad potravin a munice. Prostor byl zrekonstruován a zpřístupněn veřejnosti teprve v 90. letech 20. století jako součást prohlídky kasemat (zděných chodeb pro vojáky) a je zde umístěno 6 originálních soch z Karlova mostu. Kasematy byly vybudovány po obou stranách Cihelné brány francouzskými vojáky v r. 1742.
originálů soch a sousoší z Karlova mostu:
sv. Vojtěch (ferdinand Maxmilián Brokoff, 1709)
sv. Ludmila s malým Václavem (Matyáš Bernard Braun, 1720)
